Ačkoliv většina médií referovala o tom, že se živnostníkům vracejí slevy na děti, to podstatné zůstalo nevyřčeno: jejich výdajové paušály klesnou na polovinu, a vrácené slevy pomůžou jen několika z nich. Hypoteční makléři si nejspíš pohorší ze všech nejvíc. Co dělat?

Na úvod připomeňme, co to jsou výdajové paušály. Obecně lze pro vyčíslení základu daně z příjmů podnikatele či pronajímatele použít dvě metody:

• buď proti příjmům stavíme skutečné výdaje, nebo
• takzvané výdaje paušální, v zákonem stanovené procentní výši.

Skutečné výdaje jsou ty, které podnikatel prokazuje, které skutečně vynaložil a které souvisejí s dosaženými zdanitelnými příjmy. Pro jejich vyčíslení zákon nemá pro podnikatele fyzickou osobu žádné zvláštní ustanovení a platí tak pro ně společná pravidla jako pro firmy vedoucí účetnictví. V každém případě volbou skutečných výdajů pronajímatel volí i pracnější způsob výpočtu daně, skutečné výdaje musí být vždycky schopný finančnímu úřadu prokázat, tedy doložit na co peníze vynaložil, že je skutečně vyplatil a že výdaj souvisel s příjmy z jeho podnikání.

Naopak paušální výdaje se stanoví procentem z příjmů – odlišně pro různé oblasti podnikání – a chápou se tak, že pokryly všechny poplatníkovy skutečné výdaje (tj. nad jejich hodnotu už nelze uplatnit ani korunu navíc). Hodnota těchto paušálních výdajů je pak pro každou oblast podnikání limitována určitou absolutní hranicí.

Změna limitu pro paušální výdaje

Podle poslanci schválené novely zákona o daních z příjmů dochází od roku 2017 k zásadní změně horních limitů pro jednotlivé paušály, která se ve vztahu k jednotlivým druhům podnikání projeví následujícím způsobem:

• pro 80%paušály u zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a u živnostenského podnikání řemeslného lze za rok 2016 uplatnit paušální výdaje nejvýše do částky 1 600 000 Kč, od roku 2017, resp. 2018 však už jen do částky nejvýše 800 000 Kč;
• pro 60%paušály u živnostenského podnikání pro rok 2016 nejvýše 1 200 000 Kč, od roku 2017, resp. 2018 už jen 600 000 Kč;
• pro 40%paušály u samostatné činnosti (tj. lékaři, autoři, tlumočníci, znalci, advokáti) lze uplatnit v roce 2016 výdaje do částky 800 000 Kč, od roku 2017, resp. 2018 do částky 400 000 Kč;
• pro 30%paušály u pronájmu majetku pro rok 2016 maximálně 600 000 Kč, od roku 2017, resp. 2018 do částky 300 000 Kč.

Pro rok 2017 platí přechodné období, ve kterém si podnikatelé budou moci vybrat, zda uplatní velkorysejší výdajový paušál platný do roku 2016 a současně se na ně bude vztahovat omezení pro uplatnění slev na děti a manželku bez vlastních příjmů, nebo uplatní paušál s přísnějším limitem a současně se na ně nebude vztahovat omezení pro uplatnění zmíněných daňových slev. Od roku 2018 pak budou platit nižší výdajové paušály na všechny podnikatele a zároveň budou mít všichni možnost uplatnit veškeré daňové slevy.

Zmíněné omezení pro uplatňování slev u podnikatelů využívajících paušál, které poslanci nyní odstranili, bylo do zákona o daních z příjmů zavedeno již před několika lety, a spočívá v tom, že pokud podnikatel využije paušální výdaje na více než polovinu svého celkového základu daně, nemůže uplatnit slevu na děti a slevu na manželku.

Pro lepší představu si dopad této změny ukažme na následujícím příkladu. Pan A. B. má příjmy z podnikání (jako lékař), v roce 2017 dosáhl příjmů 1,5 mil. Kč, přičemž pro výpočet základu daně používá výdajový paušál ve výši 40 %. Celkový základ daně pana A. B. v roce 2017 tak činí 1,5 mil. Kč x 60 % = 900 tis. Kč

Protože základ daně z podnikání přesáhne 50 % z celkového základu daně, pan A. B. by neměl za rok 2017 při použití velkorysejšího limitu pro paušál (ve výši 800 tis. Kč) nárok na uplatnění slevy na děti a manželku. Aby tuto slevu získal, musel by přistoupit na méně výhodný limit pro svůj paušál ve výši 400 tis. Kč. Ale pozor: ze základu daně z podnikání se počítají i odvody zdravotního a sociálního pojištění a je třeba je při porovnání výhodnosti té které varianty zohlednit.

Možnost volby skutečně pro každého?

Porovnání varianty se starým a novým limitem pro paušál je vlastně i prvním řešením, jak se s nižšími limity vypořádat. Problém je, že se týká jen těch podnikatelů, kterých se omezení pro uplatnění slev na děti a manželku bude pro rok 2017 vůbec týkat, a kteří tak mají možnost volby. Vlastně také těch, kteří byli v nedávné mediální kampani ministerstva financí k propagaci změny u paušálů využiti jako zástěrka pro dramatické zvýšení daňové zátěže většiny podnikatelů, kteří slevy na děti a manželku neuplatňují, případně se jim to s ohledem na nižší limit pro paušál nevyplatí.

Ve výše uvedeném příkladu by si pan A. B. za rok 2017 porovnal daňové zatížení pro variantu, kdy využije paušál s velkorysejším limitem, a pro variantu, kdy uplatní slevy, jež u něj přicházejí v úvahu (tj. dle počtu dětí a toho, zda manželka má, či nemá vlastní příjem), a současně omezenější paušál, který se promítne do vyšší daně a odvodů pojistného.

Velmi zjednodušeně propočteno tak pan A. B. porovná daň přibližně ve výši cca 110 tis. Kč (při použití vyššího výdajového paušálu) s daní 140 tis. Kč a zvýšenými odvody o cca 43 tis. Kč (při použití nižšího výdajového paušálu), sníženou o slevu, která u něj přichází v úvahu.

Uplatnit přísnější limit se tedy panu A. B. v roce 2017 vyplatí jen tehdy, když posbírá daňové slevy vyšší jak cca 73 tis. Kč. Protože to je nárůst jeho daňové zátěže v důsledku nižšího limitu pro paušální výdaj a následně pak i vyššího zatížení zdravotním a sociálním pojištěním, neboť jeho hodnota se vypočítává ze základu daně. Pan A. B. by tak musel mít alespoň tři nezaopatřené děti a manželku bez příjmů, aby se mu nižší limity pro paušál vyplatily…

Na tomto modelovém příkladu je tak zřejmé úskalí volby mezi vyššími slevami na daň a nižšími limity pro paušál, a zároveň i velmi úzkou skupinu poplatníků, kterým navrácení slev může pomoci. Nehledě na to, že situaci dnes většina podnikatelů řešila tím, že slevy na dani si uplatnil například zaměstnaný manžel / manželka a k jejich propadnutí tak nedošlo.

Jak se s tím vším vypořádat?

Vzhledem k tomu, že pro rok 2017 lze využít ještě velkorysejších paušálů, bude klíčový až rok 2018. Ale pozor, už v roce 2017 by měli podnikatelé vědět, že v zásadě jedinou reálnou možností, jak se s vyšším daňovým zatížením do budoucna vyrovnat, bude přechod na skutečné výdaje od roku 2018. Proto už by nyní měli učinit alespoň následující kroky:

• zmapovat okruh výdajů, které by mohli od roku 2018 uplatnit oproti příjmům,
• zvážit, zda výdaje plánované na rok 2017 neodsunout až na rok 2018, včetně rozsáhlejších investic,
• vypořádat staré nezaplacené závazky a pohledávky, jinak budou muset při přechodu na skutečné výdaje podávat za rok 2017 dodatečné přiznání,
• zmapovat hodnotnější majetky a zvážit jejich zahrnutí do obchodního majetku,
• připravit se na to, že budou muset od roku 2018 vést daňovou evidenci, pokud budou chtít uplatnit skutečné výdaje, a bude tedy třeba pořídit související software případně nalézt účetního, který evidenci povede.

Dvojité omezení paušálů pro hypoteční makléře

A ještě jedna zajímavost k paušálům. Jejich změny asi nejvíce pocítí zprostředkovatelé úvěrů, kteří ještě v roce 2016 podnikali podle živnostenského zákona a vztahoval se tak na ně 60% paušál. V důsledku přijetí novely zákona o spotřebitelském úvěru je však od roku 2017 možné nabízet úvěrové produkty jen tehdy, pokud bude daný zprostředkovatel registrován ČNB.

Většina právních výkladů se tedy shoduje na tom, že zprostředkovatelé úvěrů (zejména hypotečních) již nově nepodnikají podle živnostenského zákona, ale dle jiného předpisu. Tím se dostáváme i ke změně jejich výdajového paušálu – nově se na ně bude aplikovat nikoliv 60% ale 40% paušál. Hypoteční makléři se tak stávají skupinou osob, kterým se v období 2017/2018 zvýší daňové zatížení asi nejvíce ze všech v celé České republice.

Článek byl publikován na serveru Peníze.cz