Do současné doby bylo vždy primárním cílem investičních pobídek podpořit vznik nových pracovních míst a snížit nezaměstnanost ve státem vytipovaných regionech. S ohledem na stávající velmi nízkou míru nezaměstnanosti již však stát nadále takové projekty podporovat nechce a raději by se v budoucnu zaměřil na podporu inovativních projektů. Pobídky by tak nově měly směřovat především do odvětví přinášejících vysokou přidanou hodnotu, do technologických center a center strategických služeb. Rovněž se ale počítá se zachováním státní podpory v hospodářsky problémových regionech.
Princip fungování pobídek spočívá v tom, že při splnění předepsaných zákonných podmínek může poplatník uplatnit slevu na dani z příjmů, címž dosáhne přímé úspory.
Najít kritéria pro posouzení, zda má určitý projekt ve zpracovatelském průmyslu vyšší přidanou hodnotu, nebylo pro zákonodárce vůbec jednoduché. Nakonec byla zvolena podmínka, kdy alespoň 80 % zaměstnanců společnosti, která bude chtít investiční pobídku čerpat, musí pobírat mzdu minimálně ve výši průměrné mzdy v daném kraji. K této základní podmínce bude muset navíc společnost buď zaměstnávat výzkumné a vývojové pracovníky (jejich podíl přitom musí činit alespoň 2 %), nebo bude muset spolupracovat v oblasti výzkumu a vývoje s vysokou školou či výzkumnou organizací. Alternat ivou k výzkumným aktivitám je zaměstnávat alespoň 10 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, což je však u většiny současných výrobců naprosto nereálné.
Pro investiční akce ve výrobě novela zákona dále odstraňuje povinnost vytvářet nová pracovní místa. Právě tím chce stát podporovat vyšší konkurenceschopnost, technologický pokrok a inovace. Tyto cíle přitom nejsou spojeny se vznikem nových pracovních míst, naopak modernizace, automatizace a digitalizace výroby přispívají k jejich snižování. Stávající požadavek zákona tak přestal být relevantní.
Co se týká technologických center a center strategických služeb, pak je nejvýznamnější změnou zvýšení limitu pro poskytnutí podpory na pořízení majetku na 20 % způsobilých nákladů.
Novela zákona je nyní v připomínkovém řízení. Jelikož má řada připomínek zcela zásadní charakter, lze očekávat, že výsledná podoba připravovaného zákona dozná podstatných změn.
Ministr financí vydal rozhodnutí, na základě kterého dochází k hromadnému prominutí záloh na daň silniční splatných v průběhu celého roku 2022, tj. k 19.4.2022, 15.7.2022, 17.10.2022 a 15.12.2022.
Poslední den roku 2020, tedy 31.12.2020, vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška č. 589/2020 Sb., kterou jsou stanovovány sazby tuzemského stravného, sazby základní náhrady za jízdu automobilem a ceny pohonných hmot pro rok 2021.
Poslanecká sněmovna dne 15.09.2020 definitivně schválila zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Zákon již nyní čeká jen na podpis prezidenta a na vyhlášení ve Sbírce zákonů. Povinnost hradit daň z nabytí zaniká zpětně a týká se všech převodů, u nichž byl učiněn vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.