Agresivní daňová politika Googlu, Facebooku, Amazonu nebo Applu leží v žaludcích ministerstev financí unijních zemí už téměř deset let. Státy se ale do dneška nebyly schopny dohodnout na společném postupu. Po nástupu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se věci daly do pohybu. Změnit zkostnatělá daňová pravidla bude ale problém. Proti spravedlivějším pravidlům je zejména Irsko.
Armádní stratégové dávají svým plánům krycí jména, úředníci jejich postupy používají také, jen zásadní projekty šifrují do zkratek. Například v současné době se ministři financí Evropské unie ohánějí pojmy jako CCCTB, CbCR nebo BEPS. Běžný smrtelník k jejich rozklíčování potřebuje například Google a pak zjistí, že se zrovna nadnárodního vyhledávače týkají víc, než by se zakladatelům americké firmy zamlouvalo. Jde totiž o různé návrhy, jejichž společným cílem je donutit velké technologické firmy k tomu, aby v Evropské unii platily daně jako tradiční podniky. O tom, že je třeba s agresivní daňovou politikou Googlu, Facebooku, Amazonu nebo Applu něco dělat, se na ministerstvech financí unijních zemí mluví už téměř deset let. Jenže společný postup zatím vždy ztroskotal. Po nástupu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se věci daly do pohybu.
„Platná pravidla mezinárodního zdanění vycházejí ze zastaralých konceptů, které byly nastaveny před desítkami let, kdy neexistovalo nic jako sdílená ekonomika, internetové obchody a sociální sítě. Tato pravidla sice umějí zdanit uhelné doly a výrobní závody, ale se službami poskytovanými přes internet si poradit neumějí,“ vysvětluje daňový poradce ze společnosti YourTaxes.cz Ondřej Antoš.
V zásadě jde o jediné, donutit digitální firmy, aby své zisky zdanily v místě, kde jich dosáhly. Podle materiálů europarlamentu šlo v letech 2013 až 2015 jen u Googlu a Facebooku o 5,4 miliardy eur, tedy téměř 150 miliard korun.
Například Google využívá pobočky v jednotlivých zemích k lákání klientů, ale službu oficiálně poskytuje mateřská základna firmy – a ta sídlí v Irsku, pověstném jak nízkou sazbou daně z příjmu firem, tak více než vstřícným přístupem. Peníze tedy míří na zelený ostrov a ostatní evropské země ostrouhají.
Více čtěte na iDnes.cz
Ministr financí vydal rozhodnutí, na základě kterého dochází k hromadnému prominutí záloh na daň silniční splatných v průběhu celého roku 2022, tj. k 19.4.2022, 15.7.2022, 17.10.2022 a 15.12.2022.
Poslední den roku 2020, tedy 31.12.2020, vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška č. 589/2020 Sb., kterou jsou stanovovány sazby tuzemského stravného, sazby základní náhrady za jízdu automobilem a ceny pohonných hmot pro rok 2021.
Poslanecká sněmovna dne 15.09.2020 definitivně schválila zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Zákon již nyní čeká jen na podpis prezidenta a na vyhlášení ve Sbírce zákonů. Povinnost hradit daň z nabytí zaniká zpětně a týká se všech převodů, u nichž byl učiněn vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.